Popis cesty:

Auto jsme opustili u rudického větrného mlýna zvaného "Větřák". Poté jsme sešli kamenitou cestou dolů ke skalám, které se nazývají "Kolíbky" - po nich aktivně lezli horolezci. Přímo u Rudického propadání bylo docela chladno a z otvoru ve skále vycházela pára. Cestou zpět jsme před větrným mlýnem prošli malou geo-stezku. Mají tam vystaveny různé druhy hornin. Na jednom z kamenů byl dokonce otisk zkamenělého amonita. V dálce byly vidět tmavé mraky ohlašující bouřku. Však bylo také docela pěkné teplo. Bouřka ale nakonec nepřišla. Zřejmě rozpálené vápencové skály ve výšce bouřku dále nepustily :-)
 

Popis cesty:

Zaparkovali jsme u Skalního mlýnu na parkovišti a vydali jsme se pěšky směrem k Punkevním jeskyním a dále k dolnímu můstku propasti Macocha. Zezdola se linula hudba, kterou průvodkyně Punkevními jeskyněmi návštěvníkům pustila. Vyšlapali jsme trošku nepříjemné schody až na horní můstek propasti Macocha. Opravdu to byl nádherný pohled. Níže můžete srovnat pohled na dno propasti Macocha z dolního i z horního můstku. U Chaty Macocha jsme si na chvíli odpočinuli a na posílení si koupili párek v rohlíku. Samozřejmě stranou nezůstali naši pesánci - dali si páreček s námi :-) Cestou zpět jsme se od Punkevních jeskyní svezli vláčkem. Bezva další zkušenosti pro naše bafáky :-) U Skalního mlýna jsme odchytili pána, aby nás společně na závěr našeho výletu vyfotil. Došli jsme k autu a Lucka začala hledat klíčky od auta. V batůžku nebyly, v kapse u bundy nebyly ... No sranda. Pak se Lucka podívala do auta. Kde že klíčky zůstaly? Na zadním sedadle schované pod nějakými věcmi ... A tak Lucka s Petrou zalarmovaly rodiče. Lucka zavolala tatínkovi, aby vzal náhradní klíčky a maminka Petry vyrazila autem k Lucčiným rodičům a pak za námi ke Skalnímu mlýnu. Docela jsme se nasmáli, ale kdyby se nám to tak stalo dále od našeho bydliště, asi bychom se tak nesmáli. Ještě že Skalní mlýn je vzdálený od Blanska nějakých 8 kilometrů :-)